Pájecí stanice s mikropáječkou SL-11

(vloženo 6.4.2009) 

       

 

    Někdy v roce 2004 jsem si podle návodu v KTE vyrobil pájecí stanici, která využívá běžně prodávané pájedlo Solomon SL-11. Pájedlo se stále prodává a je mimo jiné i součástí pájecích stanic SL-30. Je k němu široký výběr různých hrotů, má maximální výkon 48W, napájecí napětí je 24V a ke snímání teploty má v hrotu umístěn termočlánek. Návod v KTE je velmi podrobný a rozsáhlý a zapojení podle něj mi fungovalo na první zapojení a bez nejmenších problémů. Jeho hlavní výhodou je, že topné těleso pájedla je spínané triakem, který zapíná při průchodu nulou – tím je zamezeno vytvoření emag. pole při přechodovém jevu a případnému náboji na hrotu pájedla. Prostě úplná spokojenost. Když jsem se začal nyní zajímat o návrh podobné stanice, ale pro jiné pájedlo (s běžným odporovým čidlem místo termočlánku), narazil jsem na problém, týkající se dostupnosti U217B, který je v tomto zapojení použit. Je to řídící obvod pro triak se spínáním v nule, který však již není dávno k dostání (těžko se sháněl i v roce 2004). Mezitím se v PE 3/2004 objevila další konstrukce, která jako náhradu využívala podobný obvod TDA1023. Jenže ani ten už není k sehnání. Zjistil jsem však přímý ekvivalent obvodu U217B, kterým je T2117 od ATMELu a je běžně k dostání za cenu kolem 20Kč.

 

           

 

    Proto předkládám tento konstrukční návod z uvedeného KTE 8/2001, podle kterého jsem pájecí stanici vyráběl. V mém případě jsem regulátor vestavěl do plechové skříňky od zastaralé páječky (Tesla ERS-50, byl na ní ten vtipný nápis „špongiu navhlčiť“, který jsem na novém štítku ponechal :). Nevýhoda uvedené ERS-50 je v tom, že nemá čidlo teploty, ale teplotu hrotu odvozuje z odporu topného tělesa. Díky tomu je nastavení teploty velmi nepřesné. Druhou nevýhodou je nedostatek vhodných a kvalitních hrotů pro pájedlo. Předlohu k mé DPS nemám, protože jsem ji kreslil ručně, ale určitě vyhoví předloha z KTE. Odkládací spirála pro pájedlo je z chromovaného drátu 3mm, namotaném na průměru  4cm.

Závěrem ještě uvedu pár zkušeností: pokud nebudete mít k dispozici trafo s výkonem 50VA, bohatě postačí výkon poloviční (ovšem za cenu toho, že po zapnutí se bude pájedlo déle zahřívat). Při pokusech jsem totiž zjistil, že pro pájení běžných součástek stačí páječce příkon asi 12W. Celkové náklady na stavbu pájecí stanice jsou asi 900 Kč včetně pájedla SL-11.

 

 

Ke stažení:

Návod z KTE 8/2001 (.pdf)

Přístrojový štítek (návrh v autocadu .dwg)

Datasheet obvodu T2117 (.pdf) 

== tato stránka se nachází na adrese www.djpeak.cz ==