Recenze přehrávačů Pioneer

(vloženo 30.1.2009)

    Rozhodl jsem se napsat recenzi těchto přehrávačů, přestože obecných informací o nich se na netu dá najít víc než dost. Budu ale vycházet z osobních zkušeností, které se všemi uvedenými playery mám. Značka Pioneer už sama za sebe hovoří kvalitou a zkušenostmi s technikou pro DJe, jedná se o špičkovou třídu. Přestože to není úplně logické, tak značení neodpovídá stáří modelu. Nejstarší je CDJ 100, o chlup novější CD1000, pak CDJ 800 a nejnovější kousek je kompaktní CDJ 400. Vyjma CDJ-200 se vlastně jedná o celou aktuální sérii značky Pioneer. Začneme pěkně od klasiky, kterou je CDJ-100.

 

 

CDJ-100

    I ten nejobyčejnější pouštěč na otázku, zda zná „stovku“ odpoví kladně. Je to přehrávač, který byl a myslím, že stále ještě je – nejrozšířenější. A to i přesto, že se jedná o model z roku 98 (nevím přesně, ale tak nějak to bude :), tak se stále vyrábí a prodává.

    Jedná se o CD přehrávač, který přehrává pouze hudební nosiče, ne MP3 a nebere ani CD/RW. Rychlost je nastavitelná v rozsahu +-10% s krokem po 0,1%, přičemž spodní hodnotu rozsahu jde přepnout na -16%. Díky kroku 0.1% není mixování úplně přesné a je potřeba během mixu rychlost dorovnávat. Rychlost se dá přepínat na TEMPO nebo PITCH. Jog je dostatečně velký a v průměru měří 10cm. Na displayi zobrazuje číslo tracku, uplynulý/zbývající čas a nastavení rychlosti. Nic víc ani míň. Dále nabízí 3 základní efekty, které jsou ovšem pěkně vyladěné a dobře se používají. Tlačítkem HOLD jde u efektů ZIP a WAH zastavit efekt v určité pozici, u efektu FLANGER způsobí jeho opakování. Prostě stovka je opravdu jednoduchý, ale kompaktní přehrávač.

    Za 5 let, po které jsem své, již z druhé ruky koupené stovky měl, jsem nezaznamenal jedinou vážnou závadu. Jejich rok výroby byl myslím 99 a oba ks bez problémů šlapou doteď. Drobné problémy byly – ty se týkaly vynechávajícího jogu a vychozeného mikrospínače PLAY. To jsou jediné závady, které se vlivem opotřebení u CDJ-100 vyskytují. Obě jsou však jednoduše opravitelné a pokud nepoužijeme orig. náhradní díl, potom nestojí skoro nic. Mikrospínač jde bez problému vyměnit, jeho cena je asi 3Kč a dá se běžně koupit v obchodě s elektrosoučástkami. Zatímco originální od Pioneeru stojí 500Kč + práce technika, který s tím stráví určitě 2 hodiny po 300Kč/h. Podobně je to s jogem. Je to vlastně rotační kodér, tedy součástka s hřídelí, kterou když otáčíme vpravo, spínají dříve jiné kontakty než při točení opačným směrem. Ten však jako díl koupit nejde. Pouze originální za 800Kč a to jsou vyhozené peníze. Po jeho vypájení z desky se dá snadno rozebrat a vyčistit – vynechávání je totiž vždy způsobené zanesením nečistot na kontakty vlivem otáčení. Takže cena opravy je 0. Stejně tolik stojí vyčištění laseru, které jsem dělal pouze preventivně (očištění čočky laseru pomocí tyčky s vatičkou). Všechny tyto úkony jsem dělal už několikrát, protože mi rukama prošlo i několik dalších CD-100 od kolegů DJů, což potvrzuje, že takové opotřebení je u tohoto přehrávače běžné. Už jsem ze stovky vysypával popcorn, polystyrenové kuličky ze Snow párty, vyléval pivo, vyfoukával prach , odblokovával zaseklou mechaniku po autonehodě – ale vždy ten přehrávač šel opravit a nyní funguje stále dál! A to i kousky z roku 98... to všechno mě utvrzuje v názoru, že stovka je prostě nesmrtelná klasika Pioneeru. Dnes se nová nechá koupit kolem 10.500Kč, použitá přes inzerát od 3 do 5.000Kč.

 

 

CD-1000

„Tisícovka“ přišla na trh krátce po cdj 100 jako (na svou dobu) nejlepší DJ přehrávač. Vizuálně je oproti stovce mnohem mohutnější, robustnější a zdánlivě připomíná gramofon. Její cena byla po uvedení na trh něco přes 50.000Kč a dnes stojí nová kolem 33.000 Kč, bazarová 20-25tis. Vyrábí se v provedení MK2 a MK3, novější MK3 umí přehrávat MP3 (má i slot na SD kartu) a oproti MK2 má navíc nastavení citlivosti jogu. Hlavním rozdílem oproti stovce je snaha přiblížit se analogovému gramofonu. Jog je opravdu velmi velký, masivní a dá se přepnout na CDJ nebo VINYL mód. V CDJ módu se chová standardně stejně jako u CDJ 100, zatímco ve VINYL módu se po stlačení jogu dá zascratchovat. Při vypnutí tlačítkem PLAY se zvuk podobá dotáčení desky gramofonu. Doba dotočení/rozjetí skladby se dá nastavit dvěma nezávislými ovladači. TEMPO/PITCH se nastavuje faderem, který je shodný s CDJ 100, rozsah nastavení je volitelný +-6%, +-10%, +-16% a rozšířený rozsah -70 až +100%. Krok regulace je závislý na zvoleném rozsahu, nejjemnější je 0.02%, což je pro přesné nastavení rychlosti výborná hodnota. Dále nabízí možnost smyčky, ovšem vytvoření plynulé smyčky v reálném čase nepřipadá v úvahu. Ano, smyčka vytvořit jde, ale DJ si ji musí předem připravit ve sluchátkách. Tlačítkem CUE IN si nastaví začátek, tlačítkem CUE OUT konec a pomocí jogu si tyto meze upraví tak, aby smyčka držela tempo. Tlačítka A, B, C umožňují uložit si 3 nezávislé cue-pointy, ale osobně mě nenapadá, kdy se to dá použít. Do paměti se dají CUE pointy uložit a stejně tak i smyčky, ale o tom více nevím, to jsem nezkoušel. Dalším tlačítkem se dá změnit směr skladby, tedy REVERSE. Nad tlačítkem EJECT je ještě přepínač, který slouží jako ochrana proti nechtěnému vysunutí hrajícího CD. Navíc ještě přehrávač disponuje funkcí QUICK RETURN, díky které se po opětovném vložení nechtěně vysunutého CD hned spustí skladba od místa, kde předtím skončila. Za zmínku ještě stojí velký a přehledný display, na kterém se vykresluje spektrum skladby s vyznačením CUE POINTů a smyček, přehrávač také měří BPM, ovšem jen v jednotkách, takže údaj je spíš orientační. To ale mixujícímu DJi vadit nemůže, protože používá hlavně uši a ne čísla.

A to je z funkcí a možností tisícovky bohužel všechno.

 

 

CDJ-800

Osmistovka přišla jako levnější kompromis k tisícovce. Vzhledem a velikostí je téměř stejná, až na stříbrnou barvu místo černé :). Přehrávači opět dominuje veliký jog, který má stejné funkce jako u svého předchůdce, pouze s výjimkou nastavení citlivosti. Regulace doby pro dotočení „desky“ a její rozjezd je na jednom knoflíku, takže oba časy se nastavují zároveň. Display je mnohem jednodušší, nevykresluje spektrum, ale zobrazuje pouze nezbytné informace – číslo tracku, čas, rychlost, BPM s přesností na jednotky a název skladby. Až doposud je téměř stejná jako tisícovka. Rozdílem ale je, že nemá tlačítka A, B, C pro HOT CUE POINTY – místo nich má tlačítka 1, 2, 4, 8, což jsou smyčky podle počtu beatů. Např. stisknutí tlačítka 4 vytvoří přesnou 4 beatovou smyčku, která pevně drží tempo, takže při vmíchávání další skladby se rychlost nerozjede. Stejně jako tisícovka má také osmistovka možnost smyčku zkracovat, resp. posunovat její začátek nebo konec pomocí tlačítek CUE IN a CUE OUT. Co se týče smyček, tak tuto sekci má CDJ-800 opravdu vychytanou a plně použitelnou. Rychlost se nastavuje v rozsahu +-10% s krokem 0.05% nebo v rozšířeném rozsahu +-100% s krokem 1%, oproti tisícovce jí bohužel chybí rozsah +-6% a jemnější krok. Stejně jako tisícovka umožňuje ukládání CUE pointů do vnitřní paměti. Samozřejmě přehrává i MP3 ze všech CD disků, včetně CD/RW.

Takže sečteno a podtrženo, za téměř 20.000Kč získáme úplně nový přehrávač, který je s tisícovkou funkcemi přinejmenším podobný. Pro mě nejdůležitějším rozdílem a vadou na kráse je absence jemného kroku 0.02%, který tisícovka má a osmistovka ne. To ale zase vynahrazuje výborná smyčková sekce. A nakonec - cena osmistovky je za funkce srovnatelné s tisícovkou téměř poloviční.

 

 

CDJ-400

 

 

    Nejmodernější přehrávač od Pioneeru, tentokrát výrobce vsadil opět na kompaktní, lehce přenosnou krabičku nabitou funkcemi. Velikostí je o něco málo větší než stovka, jog je také větší a navíc funkcemi shodný s velkým „kolegou“, kterého jsem popsal u CDJ-1000 nebo 800. Nastavení citlivosti nemá, což nepovažuji za důležité, rovněž nemá knoflík pro nastavení rychlosti dotočení desky, protože tuto funkci ani nenabízí. Ve VINYL módu umožňuje scratchovat a využívat některý ze 3 scratch efektů. Místo displaye uvnitř jogu ale umožňuje pod snímatelný průhledný povrch umístit vlastní logo. Okolo jogu je efektní LEDkový ukazatel, který při hraní skladby zdánlivě obíhá kolem jeho vnější osy. Navíc si DJ může v MENU vybrat některý ze 6ti módů oběhu tohoto ukazatele. Tolik o jogu. Nastavení rychlosti je totožné s tisícovkou, tedy +-6% s krokem 0.02%, +-10% s krokem 0.05% a +-100% s krokem 1% - tady je rozsah dokonce vyšší. Samozřejmostí je TEMPO i PITCH. Display je dvouřádkový, takže na rozdíl od osmistovky dokáže zobrazovat v horním řádku číslo tracku a čas a v dolním název skladby, což je určitě velký přínos. BPM rovněž měří čtyřstovka s přesností na jednotky a rovněž si tyto údaje ukládá do paměti, takže při hraní skladby, kterou už přehrávač někdy hrál, předem tuto hodnotu zná. Velkou novinkou je, že během hraní skladby umožňuje DJi listovat v dalších skladbách na nosiči. K tomuto přibyl další otočný ovladač (knoflík s nekonečným během), jehož stiskem se vybraná skladba zvolí k přehrávání. Smyčková sekce je podobná jako u CDJ-1000, ale s tím rozdílem, že nabízí plynulou 4beatovou smyčku, která drží tempo. Možnost prodloužit nebo zkrátit smyčku je také stejná a navíc ještě nabízí loopovací efekt – ten smyčku ještě rozseká na kratší úseky a vytvoří velmi zajímavý efekt. Ten jde dalším stiskem tlačítka BEAT LOOP ještě více rozsekat. To vše samozřejmě při zachování stejného tempa. Smyčky a CUE POINTy se dají uložit do paměti, buď do vnitřní nebo do.. (tuto část jsem si záměrně nechal až na konec) externí paměti, která se připojuje přes USB. Z ní samozřejmě i přehrává skladby. Do USB můžeme připojit jak flashdisk libovolné velikosti, tak externí HDD, nebo čtečku paměťových karet. To dělá ze čtyřstovky opravdový multimediální přehrávač. Jedná se však o USB 1.1, což vadí snad jen v tom, že připojení paměti s extrémně velkou kapacitou trvá déle (např. načtení 4GB flash trvá asi 8s). Nevím ale, proč by měl DJ na akci nosit tisíce MP3 souborů, ze kterých zahraje 1%. Dalším příjemným zlepšením je efektová sekce, která kromě známého JETu a WAHu disponuje novým výtečným efektem ROLL. Pokud jej aktivujeme, pak při stlačení jogu vytvoří přehrávač ¼ beatovou smyčku, u které se otáčením jogu vpravo nebo vlevo dá měnit tón. Vytváří velmi zajímavý efekt, který drží tempo, takže při míchání je velmi kreativní. Další 3 efekty jsou přístupné ve VINYL módu, jsou to BUBBLE, TRANS a WAH, jedná se  o scratchovací efekty. Samozřejmostí je tlačítko HOLD pro uchování pozice efektu stejně jako u stovky. Další zmínkou o tomto přehrávači je tlačítko REVERSE pro změnu směru, vylepšené A/D převodníky, díky kterým je zvuk skutečně výrazně lepší. A nakonec ještě jedna vychytávka – celý tento přehrávač se dá použít jako MIDI kontroler pro ovládání jakéhokoli DJ programu, běžícího na PC.

Tím výčet funkcí moderního přehrávače za cenu kolem 15.000Kč končí.


 

Shrnutí

 

V závěru shrnu výhody a nevýhody popsaných přehrávačů:

CDJ-100

+ přehrávač s neuvěřitelnou životností

+ nízká cena

+ efektová sekce

 - krok nastavení rychlosti 0.1% je dost velký

 - přehrává pouze audio CD

 - nenabízí DJi moc kreativity, je to prostě CD přehrávač s nastavením rychlosti a efekty

 

CDJ-1000

+ profi vzhled a práce s jogem

+ velmi jemný krok nastavení tempa 0.02%

+ přehrávání MP3 souborů z CD, CD/RW nebo SD karty

 - příliš vysoká cena

 - chudá smyčková sekce, prakticky nejde vytvořit plynulou smyčku

 - nemá efekty

 

CDJ-800

+ levnější alternativa tisícovky se srovnatelnými funkcemi

+ výborná smyčková sekce s plynulou 1, 2, 4, 8 beatovou plynulou smyčkou

+ přehrávání MP3 souborů z CD, CD/RW se zobrazení názvu skladby

+ přiměřená cena

 - krok nastavení tempa je min. 0.05%

 - nemá efekty

 
CDJ-400

+ moderní a přenosný multimediální přehrávač

+ funkce shodné s CDJ-1000

+ přehrávání MP3 z USB (Flash, I-pod, čtečka karet, externí HDD)

+ plynulá smyčka s LOOP efektem

+ výborná efektová sekce

+ krok nastavení tempa 0.02% (stejně jako CDJ-1000)

+ zobrazení názvu skladby, listování v seznamu, měření BPM

+ vylepšený zvuk díky kvalitnějším A/D převodníkům

+ možnost využít jej jako MIDI kontroler

+ přiměřená cena

 

    Všechny uvedené přehrávače jsou dostatečně chráněny proti vibracím, a to jak speciálními tlumiči, které drží CD mechaniku, tak pamětí, do které se hrající song předem ukládá. Společné taky mají automatické vyhledání 1. beatu skladby (AUTO CUE), přičemž u CDJ-400 se úroveň detekce beatu nechá nastavit. CDJ-100 má ještě plastové hmatníky na PLAY, CUE, TRACK a SEARCH, ostatní je mají kovové (což je jen reklamní trik, jak jsem popisoval v jiném článku). V tom, že CDJ-800 a CDJ-1000 nemají efekty, které by výrobní náklady navýšily o pár korun, jasně vidím politiku společnosti Pioneer – „kupte si CDJ-800 nebo 1000 a k tomu náš mixpult DJM-500 a výše, který efekty má“.

Svoje přehrávače CDJ-100, na kterých jsem před 5ti lety s DJingem začínal jsem před časem prodal a když jsem se rozhodoval, jaký model z řady Pioneeru bude jejich nástupcem, pak byla volba jasná. To je zřejmé i z tohoto shrnutí. Čtyřstovka je prostě moderní přehrávač se vším co bych od něj očekával a k tomu nabízí další vychytávky pro vyšší kreativitu. Důvod, proč si někteří kolegové v dnešní době stále kupují nové tisícovky vidím v tom, že jsou u „velkých“ DJů rozšířené. A to proto, že ve své době byly skutečně nejlepší. Jenže ta doba už je dávno pryč. Čtyřstovka myslím tisícovku hravě strčí do kapsy funkcemi, kreativitou a v neposlední řadě poloviční cenou. Prostě CDJ-400 forever :)

== tato stránka se nachází na adrese www.djpeak.cz ==